
Konference Zdravá půda 2026

Děkujeme všem, kteří jste 9. a 10. listopadu 2026 přijeli na zámek Křtiny. Na padesát zemědělců a firem, šestnáct přednášek a čtyři panelové diskuse – díky vašim otázkám a zkušenostem z praxe to byly dva velmi živé dny.
Zdravá půda, sucho a odbyt: co si odnést z konference ve Křtinách
19. 11. 2026 · Radovan Hanzl
Sucho je nový normál, ne výjimka. Ve dnech 9. a 10. listopadu 2026 se na zámku Křtiny u Brna sešlo na naší konferenci Zdravá půda, sucho a odbyt na 50 zemědělců a firem. Šestnáct přednášek z výzkumu, poradenství i praxe a čtyři panelové diskuse došly ke společnému závěru: obstojí farma, která „udrží vodu v půdě a hodnotu prodeje ze dvora“.
Přinášíme shrnutí toho nejdůležitějšího – co zaznělo, co z toho plyne a co můžete udělat hned.
Pět příčin jednoho sucha
Rok 2026 nebyl náhoda. Prof. Zdeněk Žalud (Mendelova univerzita v Brně a CzechGlobe) ukázal, že letos se sešlo všech pět příčin zemědělského sucha:
- o 40 % méně sněhu, na Moravě a ve Slezsku až o 60 %,
- vyšší teploty, a tedy vyšší výpar,
- nástup vegetace zhruba o tři týdny dříve,
- jiné rozložení srážek (roční úhrny se přitom nemění),
- extrémní teploty: 50 tropických dní a maximum 41,9 °C. Dopady sucha na výnosy odhaduje Intersucho zhruba na 25 miliard korun. Průměrná roční teplota v Česku vzrostla z 6,8 °C (1800–1960) na 8,8 °C (2000–2025). Největším nepřítelem přitom není odtok vody, ale výpar.

Voda chybí i v krajině. Ing. Pavel Růžek, CSc. (CARC) upozornil na výrazný deficit vody v hlubší vrstvě půdy 40–100 cm, se kterým vstupujeme do zimy. V panelové diskusi zaznělo, že řada nádrží má deficit až 70 % a ani normální srážky ho nedoplní.
Voda patří do půdy
Nejlevnější voda je ta, která se z pole nevypaří. Pokusy CARC z léta 2026 ukazují, že mulč a strniště držely ve svrchních 12 cm zhruba třikrát víc vody než orba. Po orbě navíc za 77 dní unikly dvakrát až třikrát větší objemy uhlíku. V dlouhodobém pokusu v Ruzyni ukládá minimalizace 462 a půda bez zpracování 571 kg uhlíku na hektar ročně, klasická orba jen 221 kg.
Panelová diskuse přidala praktické rady pana Růžka:
- slámu nechat aspoň tři týdny ležet na povrchu a teprve pak zapravit,
- nehnojit dusík na čerstvě podrcenou slámu – s první bouřkou se vyplaví jako dusičnany,
- začínat nejšetrnějším nářadím (úzká dláta) a u plodin v řádcích nad 30 cm zkusit strip-till,
- v létě a v horku nenechávat žádná pole holá.

Data místo odhadu. „Ať vás na sucho upozorní telefon, ne porost,“ shrnul Ing. Lukáš Musil z AGDATA. Půdní sondy, meteostanice přímo na poli a satelitní indexy odhalí nedostatek vody dřív, než je vidět na porostu. V podniku AGRO Žlunice přineslo variabilní hnojení o 3,5 % a variabilní setí o 2,3 % vyšší výnos pšenice. Počet sond se má řídit rozmanitostí pozemku, ne pevnou sítí.
Kapková závlaha. Ing. Pavel Kasal, Ph.D., a Ing. Markéta Kuljová z VÚB Havlíčkův Brod představili výsledky z Valečova. Brambory odrůdy Antonia daly v suchém roce 2026 se závlahou 46,2 t/ha místo 20,5 t/ha, tedy o 126 % více. V letech 2023–2026 byl nárůst 38–161 % při spotřebě 217–313 mm vody za sezónu. Pro Vysočinu, kde chybí zdroje pro postřikovou závlahu, je to reálná cesta.
Prof. Žalud v diskusi doporučil podívat se na jih. Ve Španělsku a jižní Francii už samotné šetrné postupy nestačí: hledají nové odrůdy a plodiny, stavějí nádrže a zavlažují. U nás na suchých stanovištích platí neotvírat půdu a zkoušet suchovzdorné plodiny, například čirok.
Zdravá půda šetří hnojiva
Hnojiva po cenovém šoku. Jako dodavatel hnojiv jsem připomněl, že močovina mezi únorem a dubnem 2026 zdražila o 82 %. Světová banka sice na rok 2027 čeká zlevnění hnojiv o 12 %, rizika ale míří spíš nahoru. Evropský dusík zlevní pomaleji a uhlíkové clo CBAM bude růst až do roku 2030. Doporučení: vsadit na jistotu a část dusíku koupit už teď, fosfor hnojit cíleně podle rozborů a draslík doplnit teď.
pH rozhoduje o účinnosti. Ing. Martin Olšan (Omya CZ) ukázal, že při pH 5 rostliny využijí jen 47–60 % dusíku, fosforu a draslíku. Optimum je kolem pH 6,5 a půda přitom ročně ztrácí 100–400 kg CaO na hektar. Vápnění je proto investice, ne náklad. Z diskuse vzešly tři rady:
- pH měřit na jaře, kdy obvykle klesá, ne jen jednou za tři roky na podzim,
- pH je logaritmické: při pH 5,5 je v půdě desetkrát víc vodíkových iontů než při 6,5,
- základní vápnění mletým vápencem (2–3 t/ha jednou za 2–5 let) kombinovat s roční korekcí granulátem (asi 300 kg/ha).
Organika jako základ. Ing. Alice Hambálková (JRK) představila kompostování jako zdroj vlastní organické hmoty i nového příjmu z bioodpadu obcí. Rakousko má asi 420 kompostáren, většinou malých; český Borecký dvůr vrací 98 % svého kompostu na vlastní pole. Kaly z čistíren odpadních vod je podle ní lepší nejdřív kompostovat než aplikovat přímo.
Stromy na poli. Jiří Michalisko (ČMSZP) popsal zkušenosti s agrolesnictvím: stín a závětří tlumí přehřívání a výpar, hluboké kořeny zachytí dusičnany. Podpora 2026 činí 4 353 EUR/ha na založení a 754 EUR/ha ročně na pět let péče.
Oživení půdy. V tomto bloku jsem představil cestu přes organiku, půdní život a biostimulaci. Reference z praxe ukázaly například výnos pšenice 5,8 t/ha při dávce hnojiv snížené o 65 %, tedy s úsporou 100 kg N/ha (farma Jiřího Michaliska, microfertile® 20 l/ha). Pavel Růžek v diskusi připomněl, že rozbor podle Mehlicha III ukazuje zásobu, ne přijatelnost živin – hnojit se má jen do vyhovující zásoby, ne „do zásoby“. Doporučuje proto sledovat i kationtovou výměnnou kapacitu půdy (KVK).
Nové plodiny: šance, ale ne bez odbytu
Čirok. Ing. Henrietta Dolinská (Agrofinal) ukázala plodinu, která potřebuje na kilogram sušiny o 40–50 % méně vody než kukuřice. V suchých podmínkách dává o 15–20 % vyšší výnos. Hodí se na zrno, siláž i bioplyn a jako meziplodina potlačuje háďátka a drátovce. V diskusi zaznělo:
- v krmné dávce je čirok doplněk, ne náhrada kukuřice, například 7–8 kg čirokové siláže k 20 kg kukuřičné,
- sklízet ideálně na přechodu mléčné a voskové zralosti zrna,
- koření asi o metr hlouběji než kukuřice, utužená vrstva po discích v hloubce kolem 15 cm ho ale zastaví,
- o bezlepkovou mouku je zájem, chybí však sušárny, loupačky a mlýny.
Konopí, len a kopřiva. Ing. Marie Bjelková, Ph.D. (Agritec Plant Research) připomněla tradiční technické plodiny. Konopí po zapojení chrání půdu před erozí podobně jako hustě seté obilniny. Len olejný si vystačí s 20–30 kg dusíku na hektar a běžnou technikou.
Zpracování je klíč. Mgr. Aleš Jindra (StrojPro, FiberDrax) představil českou linku na zpracování konopného stonku s kapacitou 1 t za hodinu, tedy asi 200 ha ročně v jedné směně. Cílem je do konce roku 2029 osm linek v Česku. Bc. Hana Gabrielová (CzecHemp) uvedla výkupní ceny: semeno kolem 36,5 Kč/kg (v biokvalitě 48,5 Kč/kg) při výnosu kolem 1 t/ha, stonek 3 400–4 600 Kč/t při výnosu 6–12 t/ha.
Panelová diskuse potvrdila, že poptávka po konopném semeni v Evropě převyšuje nabídku a ceny za pět let vzrostly asi o polovinu. Z více než 100 odrůd v katalogu je ale reálně k sehnání jen 30–40, osivo je proto potřeba zajistit v příštích zhruba dvou měsících. Plocha konopí na vlákno v Česku poroste z letošních 300 ha na 800 ha. Rada od Aleše Jindry zněla jasně: „Jděte do toho, ale ne sami.“ Začít testovací plochou, s poradenstvím a partnerem pro sklizeň.
Ekonomika: hodnota musí zůstat na farmě
Nůžky nákladů a cen. Ing. Jan Polák ukázal, že nafta, mzdy a hnojiva rostou rychleji než ceny pšenice, řepky nebo mléka. Obranou je ekonomika provozu, správná velikost podniku a strojů a vlastní výrobky s vyšší přidanou hodnotou. Pomoci může investiční úvěr Zemědělec s podporou až 400 tis. Kč nebo výzva MAS na samoobslužné prodejny s dotací 50 %.
Stroje pod drobnohledem. Mechanizace tvoří podle panelové diskuse 15–30 % nákladů. Jan Polák doporučil:
- udělat pasport strojového parku a s účetní sledovat náklady na každý stroj,
- když opravy a provoz převýší splátku nového stroje, je čas na výměnu,
- volit značky se servisem blízko a mít na dvoře méně značek,
- dát si pozor na repasované bazarové stroje bez historie.
Kdo přechází na šetrné zpracování půdy, má informační náskok a může stroje pro orbu prodat, dokud pro ně jsou kupci. V diskusi také zaznělo, že se v příštím rozpočtu EU diskutuje pokles zemědělských dotací o 20–30 %. Podnikání je proto potřeba stavět tak, aby obstálo i bez nich.
Vlastní odbyt. Ing. Martin Fejk (CunCo) vysvětlil, že přímý prodej zkracuje řetězec a farmář si nechá větší díl hodnoty. Na sociálních sítích rozhodují první tři vteřiny, relevance pro zákazníka a autenticita. Jiří Michalisko ukázal, že prodej ze dvora lze začít jednoduše: samoobslužný stánek na důvěru, platba QR kódem a měsíc zkušebního provozu. Od 1. 9. 2025 platí limity například 6 000 vajec měsíčně nebo 2 t medu ročně.
Co můžete udělat hned
Z přednášek a diskusí jsme vybrali kroky, které zvládne většina podniků už letos v zimě a na jaře 2027:
- Zjistěte zásobu vody a minerálního dusíku v půdním profilu.
- Na jaře změřte pH a podle rozborů (včetně KVK) vápněte a hnojte fosforem.
- Dusík na jaro nakupte včas, část už letos, a dokupujte po částech.
- Slámu nechávejte aspoň tři týdny na povrchu a nehnojte na ni dusík.
- Kypřete nejšetrnějším nářadím a v létě nenechávejte pole holá.
- Osivo nových plodin zajistěte včas a začněte testovací plochou s partnerem.
- Udělejte pasport strojového parku a sledujte náklady po jednotlivých strojích.
- Plánujte tak, aby farma obstála i s nižšími dotacemi.
Kdo podal ohlášení výsadby agrolesnictví, má termín pro žádost do 10. 12. 2026.
Děkujeme
Děkujeme všem přednášejícím za jejich čas a otevřenost: prof. Zdeňku Žaludovi, Pavlu Růžkovi, Pavlu Kasalovi a Markétě Kuljové, Lukáši Musilovi, Alici Hambálkové, Jiřímu Michaliskovi, Martinu Olšanovi, Henriettě Dolinské, Jiřímu Pelcovi, Richardu Šeďovi, Marii Bjelkové, Aleši Jindrovi, Haně Gabrielové, Janu Polákovi a Martinu Fejkovi. A děkujeme vám, účastníkům, za otázky a zkušenosti z praxe, díky kterým byly panelové diskuse tak živé.
Souhrnnou prezentaci se všemi přednáškami a závěry panelových diskusí najdete zde:
Zde najdete všechny přednášky k náhledu a stažení:
Jak zaznělo na konci poslední diskuse: „Jíst se musí – dělejte potraviny dál.“
Ještě jednou děkujeme našemu spolupořadateli SZIF – zejména jeho krajské koordinátorce paní Ing. Sýsové za skvělou spolupráci a těšíme se na shledanou na dalším ročníku!
Své postřehy, náměty a dotazy napište na info@fourleaves.cz nebo zavolejte na +420 702 213 695.
Ať to roste a ať se nám všem daří!

Bližší informace
Kdy: 9.-10.11.2026
Kde: Křtiny u Brna, zámek Mendelova univerzita
2-denní konference ve spolupráci se SZIF, Celostátní sítí pro venkov. Konference obsahuje více než 10 odborných přednášek a panelových diskuzí.
Oficiální program konference zde.
Možné se účastnit i pouze na jednotlivé dny.
Registrace zde. Uzávěrka do 23.10.2026.
V případě dotazů, kontaktujte koordinátorku Bc. Marii Glozarovou: mg@fourleaves.cz / 703 880 222