Konference Zdravá půda 2026

Atmosféra konference Zdravá půda, sucho a odbyt

Děkujeme všem, kteří jste 9. a 10. listopadu 2026 přijeli na zámek Křtiny. Na padesát zemědělců a firem, šestnáct přednášek a čtyři panelové diskuse – díky vašim otázkám a zkušenostem z praxe to byly dva velmi živé dny.

Zdravá půda, sucho a odbyt: co si odnést z konference ve Křtinách

19. 11. 2026 · Radovan Hanzl

Sucho je nový normál, ne výjimka. Ve dnech 9. a 10. listopadu 2026 se na zámku Křtiny u Brna sešlo na naší konferenci Zdravá půda, sucho a odbyt na 50 zemědělců a firem. Šestnáct přednášek z výzkumu, poradenství i praxe a čtyři panelové diskuse došly ke společnému závěru: obstojí farma, která „udrží vodu v půdě a hodnotu prodeje ze dvora“.

Přinášíme shrnutí toho nejdůležitějšího – co zaznělo, co z toho plyne a co můžete udělat hned.

Pět příčin jednoho sucha

Rok 2026 nebyl náhoda. Prof. Zdeněk Žalud (Mendelova univerzita v Brně a CzechGlobe) ukázal, že letos se sešlo všech pět příčin zemědělského sucha:

  • o 40 % méně sněhu, na Moravě a ve Slezsku až o 60 %,
  • vyšší teploty, a tedy vyšší výpar,
  • nástup vegetace zhruba o tři týdny dříve,
  • jiné rozložení srážek (roční úhrny se přitom nemění),
  • extrémní teploty: 50 tropických dní a maximum 41,9 °C. Dopady sucha na výnosy odhaduje Intersucho zhruba na 25 miliard korun. Průměrná roční teplota v Česku vzrostla z 6,8 °C (1800–1960) na 8,8 °C (2000–2025). Největším nepřítelem přitom není odtok vody, ale výpar.
Profesor Žalud přednáší o příčinách sucha

Voda chybí i v krajině. Ing. Pavel Růžek, CSc. (CARC) upozornil na výrazný deficit vody v hlubší vrstvě půdy 40–100 cm, se kterým vstupujeme do zimy. V panelové diskusi zaznělo, že řada nádrží má deficit až 70 % a ani normální srážky ho nedoplní.

Voda patří do půdy

Nejlevnější voda je ta, která se z pole nevypaří. Pokusy CARC z léta 2026 ukazují, že mulč a strniště držely ve svrchních 12 cm zhruba třikrát víc vody než orba. Po orbě navíc za 77 dní unikly dvakrát až třikrát větší objemy uhlíku. V dlouhodobém pokusu v Ruzyni ukládá minimalizace 462 a půda bez zpracování 571 kg uhlíku na hektar ročně, klasická orba jen 221 kg.

Panelová diskuse přidala praktické rady pana Růžka:

  • slámu nechat aspoň tři týdny ležet na povrchu a teprve pak zapravit,
  • nehnojit dusík na čerstvě podrcenou slámu – s první bouřkou se vyplaví jako dusičnany,
  • začínat nejšetrnějším nářadím (úzká dláta) a u plodin v řádcích nad 30 cm zkusit strip-till,
  • v létě a v horku nenechávat žádná pole holá.

Data místo odhadu. „Ať vás na sucho upozorní telefon, ne porost,“ shrnul Ing. Lukáš Musil z AGDATA. Půdní sondy, meteostanice přímo na poli a satelitní indexy odhalí nedostatek vody dřív, než je vidět na porostu. V podniku AGRO Žlunice přineslo variabilní hnojení o 3,5 % a variabilní setí o 2,3 % vyšší výnos pšenice. Počet sond se má řídit rozmanitostí pozemku, ne pevnou sítí.

Kapková závlaha. Ing. Pavel Kasal, Ph.D., a Ing. Markéta Kuljová z VÚB Havlíčkův Brod představili výsledky z Valečova. Brambory odrůdy Antonia daly v suchém roce 2026 se závlahou 46,2 t/ha místo 20,5 t/ha, tedy o 126 % více. V letech 2023–2026 byl nárůst 38–161 % při spotřebě 217–313 mm vody za sezónu. Pro Vysočinu, kde chybí zdroje pro postřikovou závlahu, je to reálná cesta.

Prof. Žalud v diskusi doporučil podívat se na jih. Ve Španělsku a jižní Francii už samotné šetrné postupy nestačí: hledají nové odrůdy a plodiny, stavějí nádrže a zavlažují. U nás na suchých stanovištích platí neotvírat půdu a zkoušet suchovzdorné plodiny, například čirok.

Zdravá půda šetří hnojiva

Hnojiva po cenovém šoku. Jako dodavatel hnojiv jsem připomněl, že močovina mezi únorem a dubnem 2026 zdražila o 82 %. Světová banka sice na rok 2027 čeká zlevnění hnojiv o 12 %, rizika ale míří spíš nahoru. Evropský dusík zlevní pomaleji a uhlíkové clo CBAM bude růst až do roku 2030. Doporučení: vsadit na jistotu a část dusíku koupit už teď, fosfor hnojit cíleně podle rozborů a draslík doplnit teď.

pH rozhoduje o účinnosti. Ing. Martin Olšan (Omya CZ) ukázal, že při pH 5 rostliny využijí jen 47–60 % dusíku, fosforu a draslíku. Optimum je kolem pH 6,5 a půda přitom ročně ztrácí 100–400 kg CaO na hektar. Vápnění je proto investice, ne náklad. Z diskuse vzešly tři rady:

  • pH měřit na jaře, kdy obvykle klesá, ne jen jednou za tři roky na podzim,
  • pH je logaritmické: při pH 5,5 je v půdě desetkrát víc vodíkových iontů než při 6,5,
  • základní vápnění mletým vápencem (2–3 t/ha jednou za 2–5 let) kombinovat s roční korekcí granulátem (asi 300 kg/ha).

Organika jako základ. Ing. Alice Hambálková (JRK) představila kompostování jako zdroj vlastní organické hmoty i nového příjmu z bioodpadu obcí. Rakousko má asi 420 kompostáren, většinou malých; český Borecký dvůr vrací 98 % svého kompostu na vlastní pole. Kaly z čistíren odpadních vod je podle ní lepší nejdřív kompostovat než aplikovat přímo.

Stromy na poli. Jiří Michalisko (ČMSZP) popsal zkušenosti s agrolesnictvím: stín a závětří tlumí přehřívání a výpar, hluboké kořeny zachytí dusičnany. Podpora 2026 činí 4 353 EUR/ha na založení a 754 EUR/ha ročně na pět let péče.

Oživení půdy. V tomto bloku jsem představil cestu přes organiku, půdní život a biostimulaci. Reference z praxe ukázaly například výnos pšenice 5,8 t/ha při dávce hnojiv snížené o 65 %, tedy s úsporou 100 kg N/ha (farma Jiřího Michaliska, microfertile® 20 l/ha). Pavel Růžek v diskusi připomněl, že rozbor podle Mehlicha III ukazuje zásobu, ne přijatelnost živin – hnojit se má jen do vyhovující zásoby, ne „do zásoby“. Doporučuje proto sledovat i kationtovou výměnnou kapacitu půdy (KVK).

Nové plodiny: šance, ale ne bez odbytu

Čirok. Ing. Henrietta Dolinská (Agrofinal) ukázala plodinu, která potřebuje na kilogram sušiny o 40–50 % méně vody než kukuřice. V suchých podmínkách dává o 15–20 % vyšší výnos. Hodí se na zrno, siláž i bioplyn a jako meziplodina potlačuje háďátka a drátovce. V diskusi zaznělo:

  • v krmné dávce je čirok doplněk, ne náhrada kukuřice, například 7–8 kg čirokové siláže k 20 kg kukuřičné,
  • sklízet ideálně na přechodu mléčné a voskové zralosti zrna,
  • koření asi o metr hlouběji než kukuřice, utužená vrstva po discích v hloubce kolem 15 cm ho ale zastaví,
  • o bezlepkovou mouku je zájem, chybí však sušárny, loupačky a mlýny.

Konopí, len a kopřiva. Ing. Marie Bjelková, Ph.D. (Agritec Plant Research) připomněla tradiční technické plodiny. Konopí po zapojení chrání půdu před erozí podobně jako hustě seté obilniny. Len olejný si vystačí s 20–30 kg dusíku na hektar a běžnou technikou.

Zpracování je klíč. Mgr. Aleš Jindra (StrojPro, FiberDrax) představil českou linku na zpracování konopného stonku s kapacitou 1 t za hodinu, tedy asi 200 ha ročně v jedné směně. Cílem je do konce roku 2029 osm linek v Česku. Bc. Hana Gabrielová (CzecHemp) uvedla výkupní ceny: semeno kolem 36,5 Kč/kg (v biokvalitě 48,5 Kč/kg) při výnosu kolem 1 t/ha, stonek 3 400–4 600 Kč/t při výnosu 6–12 t/ha.

Panelová diskuse potvrdila, že poptávka po konopném semeni v Evropě převyšuje nabídku a ceny za pět let vzrostly asi o polovinu. Z více než 100 odrůd v katalogu je ale reálně k sehnání jen 30–40, osivo je proto potřeba zajistit v příštích zhruba dvou měsících. Plocha konopí na vlákno v Česku poroste z letošních 300 ha na 800 ha. Rada od Aleše Jindry zněla jasně: „Jděte do toho, ale ne sami.“ Začít testovací plochou, s poradenstvím a partnerem pro sklizeň.

Ekonomika: hodnota musí zůstat na farmě

Nůžky nákladů a cen. Ing. Jan Polák ukázal, že nafta, mzdy a hnojiva rostou rychleji než ceny pšenice, řepky nebo mléka. Obranou je ekonomika provozu, správná velikost podniku a strojů a vlastní výrobky s vyšší přidanou hodnotou. Pomoci může investiční úvěr Zemědělec s podporou až 400 tis. Kč nebo výzva MAS na samoobslužné prodejny s dotací 50 %.

Stroje pod drobnohledem. Mechanizace tvoří podle panelové diskuse 15–30 % nákladů. Jan Polák doporučil:

  • udělat pasport strojového parku a s účetní sledovat náklady na každý stroj,
  • když opravy a provoz převýší splátku nového stroje, je čas na výměnu,
  • volit značky se servisem blízko a mít na dvoře méně značek,
  • dát si pozor na repasované bazarové stroje bez historie.

Kdo přechází na šetrné zpracování půdy, má informační náskok a může stroje pro orbu prodat, dokud pro ně jsou kupci. V diskusi také zaznělo, že se v příštím rozpočtu EU diskutuje pokles zemědělských dotací o 20–30 %. Podnikání je proto potřeba stavět tak, aby obstálo i bez nich.

Vlastní odbyt. Ing. Martin Fejk (CunCo) vysvětlil, že přímý prodej zkracuje řetězec a farmář si nechá větší díl hodnoty. Na sociálních sítích rozhodují první tři vteřiny, relevance pro zákazníka a autenticita. Jiří Michalisko ukázal, že prodej ze dvora lze začít jednoduše: samoobslužný stánek na důvěru, platba QR kódem a měsíc zkušebního provozu. Od 1. 9. 2025 platí limity například 6 000 vajec měsíčně nebo 2 t medu ročně.

Co můžete udělat hned

Z přednášek a diskusí jsme vybrali kroky, které zvládne většina podniků už letos v zimě a na jaře 2027:

  1. Zjistěte zásobu vody a minerálního dusíku v půdním profilu.
  2. Na jaře změřte pH a podle rozborů (včetně KVK) vápněte a hnojte fosforem.
  3. Dusík na jaro nakupte včas, část už letos, a dokupujte po částech.
  4. Slámu nechávejte aspoň tři týdny na povrchu a nehnojte na ni dusík.
  5. Kypřete nejšetrnějším nářadím a v létě nenechávejte pole holá.
  6. Osivo nových plodin zajistěte včas a začněte testovací plochou s partnerem.
  7. Udělejte pasport strojového parku a sledujte náklady po jednotlivých strojích.
  8. Plánujte tak, aby farma obstála i s nižšími dotacemi.

Kdo podal ohlášení výsadby agrolesnictví, má termín pro žádost do 10. 12. 2026.

Děkujeme

Děkujeme všem přednášejícím za jejich čas a otevřenost: prof. Zdeňku Žaludovi, Pavlu Růžkovi, Pavlu Kasalovi a Markétě Kuljové, Lukáši Musilovi, Alici Hambálkové, Jiřímu Michaliskovi, Martinu Olšanovi, Henriettě Dolinské, Jiřímu Pelcovi, Richardu Šeďovi, Marii Bjelkové, Aleši Jindrovi, Haně Gabrielové, Janu Polákovi a Martinu Fejkovi. A děkujeme vám, účastníkům, za otázky a zkušenosti z praxe, díky kterým byly panelové diskuse tak živé.

Souhrnnou prezentaci se všemi přednáškami a závěry panelových diskusí najdete zde:

Zde najdete všechny přednášky k náhledu a stažení:

Jak zaznělo na konci poslední diskuse: „Jíst se musí – dělejte potraviny dál.“

Ještě jednou děkujeme našemu spolupořadateli SZIF – zejména jeho krajské koordinátorce paní Ing. Sýsové za skvělou spolupráci a těšíme se na shledanou na dalším ročníku!

Své postřehy, náměty a dotazy napište na info@fourleaves.cz nebo zavolejte na +420 702 213 695.

Ať to roste a ať se nám všem daří!

Pozvánka Four Leaves Agro 2026
Bližší informace

Kdy: 9.-10.11.2026

Kde: Křtiny u Brna, zámek Mendelova univerzita

2-denní konference ve spolupráci se SZIF, Celostátní sítí pro venkov. Konference obsahuje více než 10 odborných přednášek a panelových diskuzí.

Oficiální program konference zde.

Možné se účastnit i pouze na jednotlivé dny.

Registrace zde. Uzávěrka do 23.10.2026.

V případě dotazů, kontaktujte koordinátorku Bc. Marii Glozarovou: mg@fourleaves.cz / 703 880 222

Nastavení cookies

Vyberte, které cookies smíme používat.

NezbytnéVždy zapnuto

Zajišťují základní funkce webu (např. přihlášení, košík, zapamatování vaší volby). Nelze je vypnout.

Statistické

Pomáhají nám anonymně měřit návštěvnost a zlepšovat web. Zapnou se jen s vaším souhlasem. Měření zatím není spuštěné.

Přehled cookies a GDPR

Cookies, které používáme

NázevÚčelPlatnost
wordpress_logged_in_*Přihlášení do účtudo odhlášení
wp-settings-*Nastavení rozhraní pro přihlášené1 rok
cc_consentZapamatuje vaši volbu cookies6 měsíců

GDPR ve stručnosti

  • Vaše práva: přístup k údajům, oprava, výmaz, omezení zpracování, přenositelnost a námitka. Souhlas s cookies můžete kdykoli změnit odkazem „Nastavení cookies“ v patičce webu.
  • Stížnost: můžete ji podat u Úřadu pro ochranu osobních údajů.
  • Kontakt: petr.chutny@gmail.com .